Má veřejnost prostor v otázce veřejného prostoru?

Zapojování veřejnosti do rozhodovacích a plánovacích procesů měst a obcí není zdánlivě ničím novým. Zdánlivě, neboť perspektiva toho v jaké fázi, jakou formou nebo v jaké šíři by měla být veřejnost do plánovacích procesů přizvána, se velmi liší s mírou zainteresovanosti jednotlivých hráčů. Nejčastějšími hráči v tématu veřejných prostorů jsou: městské samosprávy, investoři, projektanti, aktivní spolky a sdružení až po „běžnou“ a běžně neaktivní veřejnost.

V případě prvních tří výše jmenovaných je veřejnost vnímána jako hlavní uživatel městského prostoru. V tomto ohledu se dbá především na bezpečnost, snadnou dostupnost a „všeobecnou přijatelnost“. Tyto tři hlediska se bezpodmínečně musí odrazit v každém projektu. V okamžiku, kdy vyvstane ať už čistě formální nebo upřímný a reálný požadavek na zapojení veřejnosti do plánovacího procesu.  Opakují se v prostředí Ostravy mnohdy jako přes kopírák dvě verze, obě  nedostačující.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

1.       Toto šetření probíhá často v nejsnadnější formě, představující vyvěšení dotazníku na internetu. Vyplňujeme tedy dotazníkové šetření na podobu parku mimo oblast parku (příklad internetového dotazníku na podobu parku Milady Horákové). Děláme dotazníkové šetření na kvalitu dopravy mimo dopravní prostředky a dopravní infrastrukturu (integrovaný plán mobility).  Jednou z mnoha Achillových pat internetových dotazníků je jejich cílová skupina, tu pravděpodobně tvoří lidé s vyšší mírou zájmu o veřejné dění, než je zcela běžné.  Limitem tohoto přístupu je mnohdy i věk a vzdělání respondentů. 

VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ / VEŘEJNÉ PŘEDSTAVENÍ

2.       Druhý přístup se zrcadlí ve formě veřejného projednání, kde ovšem vše podstatné již bylo projednáno. Tento demonstrační akt prezentovaný jako Veřejné projednání záměru, by měl být správně nazýván Veřejné představení záměru. Jedná se o akci kdy je veřejnosti představen připravovaný záměr úpravy veřejného prostranství či stavby (např. VTP v Ostravě Porubě).  

V obou výše zmíněných případech se spíše zjišťuje názor veřejnosti na současný a navrhovaný stav. Nelze tedy mluvit o zapojování veřejnosti v pravém slova smyslu.
Veřejnost je nejen neocenitelným zdrojem informací o tom, jak je prostor využíván, o jeho úskalí i potenciálech, ale i studnicí nápadů od jednoduchých „zlepšováků“ po koncepty prostoru. Využívat veřejnost jen jako cílové uživatele a němé posluchače je tedy mrháním potenciálu letitých zkušeností.
Veřejnost lze zapojit do brainstormingu, hlasování, kreslení do slepých map, metodických her nad formou prostoru aj.
Některé z přístupů, které využívají potenciálu veřejnosti jsou ukázány  na níže přiložených fotografiích.  Možností je, ale nepřeberně mnoho, je potřeba je citlivě zvažovat a cíleně pasovat pro dané potřeby. Neboť z nezdařených akcí může mít veřejnost i městská samospráva neuspokojivý a demotivující pocit.

Projednání podoby úpravy dvora včetně inspiračních podkladů. Projednání probíhalo přímo v prostorech dvora zapojeny byly všechny věkové kategorie

Návrh podoby dvory. Kreslení do slepé mapy: hlavní pěší trasy, umístění a forma herních prvků (Veřejné projednání Ostrava Poruba)

Výstup tvorby mentální mapy centra Ostravy (akce Hra na Ostravici)